Káča

95. den Yazd den druhý

Ranní plán na budík v osm totálně selhal. Zvuk budíku jsme s přehledem igonorovali a vysoukali se ze spacáčků až tak v deset. Protože už bylo venku vedro jako prase a věděli jsme že je navíc dneska svátek, rozhodli jsme se nijak se nehonit. Stejně bude všude mrtvo. Dali jsme si snídani a šli ohledat …

Káča

90. – 92. den Esfahán a čtvrt roku na cestě

Na začátek musím podotknout, že tentokrát jsme ve městě nezažili nic moc zvláštního.  Dorazili jsme nočním autobusem do Esfahánu. Tyhle VIP autobusy jsou lahoda. Každý dostane sváču na cestu, je tu plno místa, sedačky se dají víc sklopit…  Z busu jsme vystoupili asi v sedm ráno a rovnou jsme se jali hledat kde složit hlavu. …

Káča

89. den Dezfúl a pokus o výlet

Že je Mohamed trochu jiná krevní skupina jsme poznali hned. Během včerejšího večera se ukázalo, že je i trochu natvrdlej, takže to bylo chvílemi vyčerpávající. Nevadilo nám proto když se vyspal do růžova a vstal tak v jedenáct. Dle naší domluvy nás vzbudil a dali jsme si snídani. mohamed teda jedl u vedlejšího stolečku zvlášť …

Káča

88. den Dezfúl a Shushtar

Další den nevyšel záměr s brzkým vstáváním a tak jsme se vyhrabali asi v deset. U recepčního jsme si nechali batohy, nakoupili vodu a zavolali si taxíka do vedlejšího města Dezfúl. Týpek v taxíku byl opět úplně mimo. Cestou asi třikrát zabloudil (Jiří honpak musel navigovat) a pořád nechápal, že nemluvíme farsí a nepotřebujeme klimatizaci …