Po 2 dnech a 50km chůze máme namožené všecko, zejména nohy. Chodíme jako kachny. Celý den tedy neděláme nic a máme poslední rozlučku s Vaječňákem. Fakt poslední. Líčil nám, jak nádherný je výlet na jezero a dokonce nám donesl suvenýr. Pacholek. Nás úplně dojal. Slibujeme si sraz v Praze. 10.1. Výlet na jezero Inle Včera …
Dvou nebo tří denní treky k jezeru Inle s výchozím bodem v Kalaw jsou fakt populární. Po celém městečku je tak rozeseto plno agentur, které nabízejí „trekking“. My jsme se ale rozhodli, po zralém uvážení situace a načtení několika zkušeností od lidí, co to tak udělali již před námi, že vyrazíme sami. Bez nějaké skupiny …
Continue reading „241. – 242. den Pěšky z Kalaw k jezeru Inle“
5.1. cesta do Kalaw V 7:00 nás dneska vyzvedl tuktuk a vyrazili jsme na autobusový nádraží kde jsme si přesedli do pidi autobusu. Skoro celej den jsme strávili na cestě. Ono je skoro jedno kam jedete v Myanmaru. Silnice jsou tak hrozný, že mi to vždycky přijde jako „skoro celej den“, někdy to trvá i …
Dnešní den jsme celý strávili na cestě do Baganu – jednoho z klenotů Myanmaru. Dlouho jsme se vlastně rozmýšleli, jestli do Baganu vůbec jezdit. Přeci jenom se jedná společně s jezerem Inle o jednu z hlavních turistických atrakcí celé země. Ale nakonec jsme se rozhodli že pojedeme a uděláme si obrázek sami. A tak jsme …
Do Mandalaye jsme dorazili hrozně brzy. Chvíli jsme koumali, jak bychom se dostali do hotelu, kterej jsme měli rezervovanej. Nakonec jsme si vzali výjimečně “uber tuktuk” jelikož to k hotelu bylo docela daleko a v sedm ráno se zkusili zeptat na předem rezervovaný pokojíček. Nečekaně byl plnej. Tak jsme jen odhodili batůžky a šli najít …
Continue reading „235. – 236. den Mandalaj, Vaječnák a Nový rok“
28.12. Rangún oddělovací den Dneska jsme vyrazili každý po své ose. Já jsem vyrazila nejprve k Sule pagodě, která stojí tak trochu vtipně uprostřed kruháče a snažila se najít kešku. Vůbec mi to ale dneska nešlo a tak jsem odešla bez úspěchu, zato mě zaujala nedaleká hasičská stanice. Nejen že vypadala moc pěkně a měla …
Po dvanácti hodinové cestě na dřevěný pryčně jsme se sotva narovnali do pozice ala hommo erectus a celý zvalchovaný se vydali na tradiční pěší cestu od nádraží. Tentokrát jsem nechtěla spoléhat na náhodné ubytování a tak jsem den předem rezervovala postel v dormu v jednom hostelu na okraji čínské čtvrti. Naše první kroky tedy vedly …
No. Štědrý večer byl štědrý, alespoň co se Hong Tonga týká a tak mě už od rána bolela hlava. Paní WaWa Min nás ale čekala na mši, takže nezbývalo než si pobalit všechny věci a rovnou s krosnami, protože večer jsme chtěli vyrazit do Rangúnu, se vypravit směr baptistický kostel. Když jsme dorazili, bylo tu …
Po včerejším večírku se nám nechtělo moc vstávat, takže jsme si dali rovnou dvě snídaně. Jednu rovnou v posteli a druhou v naší ulici u pidistolečků v čajovně sympatických Indů. Zpětně mohu potvrdit že jsme tu měli nejlepší mléčnej čaj a taky nejlepší placku s cizrnovou pomazánkou. Tu jsme si dokonce nechali přidat. Odpoledne jsme …
Naštěstí pro mě není Vašek zrovna ranní ptáče, takže stačí když jsme na místě srazu jen s drobným zpožděním, tj. asi tři minuty, po desáté. Docela výkon. Nejdřív jsme si na chvilku sedli u našeho novýho kámoše Rawa v jeho officu. Vysvětlil nám jaký organizujou výlety pro svoje klienty a chvilku jsme klábosili. Mimo jiné …
Continue reading „227. den Výlet a u místních doma, Mawlamyine“