19. den Trabzon a další pokus o víza

Dnes jsme odhodlaně vyrazili dolmušem do centra a zamířili rovnou k íránské ambasádě. Podařilo se nám tentokrát dozvonit, nicméně první otázka byla, zda jsme si zažádali o online víza a máme referenční číslo. Po naší záporné odpovědi nám bylo sděleno, ať nechodíme dřív, než dostaneme referenční číslo. Nasupeně jsme zasedli na náměstí ke stolečku zavřené kavárny, kde okolo seděli hladoví polospící dědové, a jali se vyplňovat vše potřebné. Zabralo to podstatnou část dopoledne, takže jsme byli hotovi zrovna ve chvíli, kdy na ambasádě začínala polední pauza (12-14:30). Dali jsme si aspoň k obědu cig köfte, čaj a ve 14:31 jsme už znovu zvonili u ambasády

Tentokrát jsme se dostali i dovnitř, k nějaké paní superzávojnatce za zadrátovaným okýnkem. Ta o nás už věděla, protože říkala jestli jsme z Čech, souhlasili jsme ale… Musíme prý vyčkat do pátku než žádosti zpracují, pak nám pošlou mail a můžeme se zastavit. Zpruzelí je se přesunuli lovit wifi a záchod do mekáče. Asi deset minut po odchodu z ambasády nám dorazily maily s rozhodnutím. Jiřího víza jsou potvrzená a může se v následujících dnech zastavit. Moje víza byla zamítnuta s důvodem psaným pouze v arabštině, a uvedli tam ať si požádám skrze cestovní agenturu. To jsem teda celá odvařená. Dávat dalších cca 30 euro agentuře k 75 eurovýmu poplatku za vízum ambasádě se mi nechce, ale co nadělám. Náladu nám zvedlo setkání s Kristýnou a Keremem ve městě. Šli jsme se projít do hezkýho parku a taky nás vzali na vyhlídku na Trabzon, kde je plno piknikových míst. Skoro všechny už byly plný lidma natěšenýma na iftar (večeře a zároveň první jídlo po celém dni odříkání která se jí po západu slunce). Dorazili jsme těsně před setměním, tak posledních deset minut než se začlo jíst atmosféra houstla. My jsme počkali na západ slunce a přesunuli se domů, kde jsme klábosili nad vodkou, jedli meloun, ořechy a muchlovali kočky. Nakonec došlo i na poplatek agentuře pro zpostředkování íránských víz. Žádost jako taková o e-víza mi nešla znovu odeslat, nezbývalo tedy nic jiného. Příští pondělí totiž začíná Bayram, to znamená dalších několik dnů volna a pokud to nestihneme do té doby tak i prodloužení našeho už tak nekonečného čekání. Doufáme v rychlé vyřízení a taky vrácení jednoho poplatku 29€, který se mi omylem strhnul 2x z karty:(…