Poté co jsme se probděli k ránu v komářím doupěti jsme si dali sprchu a i když jsme chtěli v Batumi ještě zůstat, tak rozhodně ne tady! Sbalili jsme se proto, řekli čau dědovi zlatozubovi i bábušce a odkráčeli jsme. Na bookingu jsme našli jiný ubytování, asi dvacet minut pěšky od centra přímo pod místní lanovkou. Pokojík s pidi koupelničkou a roztomilejma postelema, by se určitě líbil Natálce. Povlečeno totiž máme v růžových jednorožcích s polštářema s Minnie. Vzali jsme ho s nadšením! Kvůli přesunu už se blížil čas oběda. Vyrazili jsme proto do města rovnou, cestou okoukli nějaké kostely a najedli se v jednom restoránu s mizernou obsluhou, ale cena byla přijatelná a jídlo dobrý. Po o jsme začali pracovat na rešerši místních telefonních operatorů. V parku jsme posvačili pivo a začali si načítat co ještě vidět v Batumi a kam se vlastně vydat v Gruzii. Zamířili jsme kam jinam než… na pivo. Bar Matrjoška s obří cedulí hlásající, že vše v tomto podniku se dá pořídit za 1euro byl jasnou volbou. Loupli jsme každej dvě piva a byli jsme po téměř měsíční abstinenci dost veselí a usoudili jsme, že to pro dnešek stačilo.

Další dny se nesly v duchu absolutního relaxu, pití piva, ochutnávání chačapuri (Gruzínské jídlo – je hodně variant a nejznámější je těsto upečené ve tvaru lodičky, uvnitř plněné sýrem, vajíčkem a hooodně velkým kusem másla. Vnitřek, tj. máslo, vejce a sýr se promíchají a postupně se odstrhávají okraje těsta kterými se nabírá tahle směs.) A nesmělo chybět ani ochutnávání khinkali (Gruzínské jídlo, velké balíčky z těsta plněné směsí masa, nebo hub, brambor atd. Nejdřív se s prvním soustem vysrkne voda uvnitř a pak se sní zbytek, ovšem kromě „tlusté šťopky“ za kterou se khinkali drží.) Dopřáli jsme si i několik skleniček kvasu, který stáčí na ulici bábušky z obřích žlutých cisteren za nula nula prdlačky. Také jsme si pořídili SIMku s neskutečně levnýma datama (5 GB za 15 Lari – 1 Lari je asi 8 Kč) a dokoupili zásoby jídla na náš nadcházející horský výlet.

Nejvíc času jsme ale trávili na pláži, kde jsme si nenápadně ukradli lehátko se slunečníkem a v přímém přenosu  jsme dostávali zpravodajství o svatbě Dosedělových, na které jsme bohužel nemohli být. Fotoreport nás ale tak rozdráždil, že jsme na novomanžele vysrkli několik lahváčů:D.

Batumi bylo skvělou relaxační zastávkou na naší cestě. Já osobně jsem měla představu hnusného města plného kasín (na tam jsme bohužel nešli, nemáme na to ohoz :D) ale není to úplně pravda. Historické centrum je moc hezké a tvoří ho pěkné vilky, staré aleje stromů, kostely (Mimochodem, jak gruzínec vidí kostel, hned se křižuje a ne jednou. Pokud jede v autě okolo, zastaví ale nevystupuje, má li na hlavně čepici tak smekne, alespoň třikrát se pokřižuje a pak jede dál.) a výškové budovy pro mě osobně nijak nenarušují vzhled města. V létě je to sice vyhlášená dovolenková destinace Rusů a Turků, ale v době našeho pobytu to bylo snesitelný (několikrát mě jen oslovovali děvočka a nabízeli tour). Bez letní koupačky to asi nebude takový šlágr, ale kdo by měl cestu kolem, ať se určitě ve druhém největším městě Gruzie zastaví.