37. den z Mestie do Kutaisi

Nemusíme vstávat brzy, hurá, takže se rozvaluje v zahradním posezení, snídáme ve velkym stylu a konverzujeme s Čechama s oktávkou. Zhruba v jedenáct opouštíme kemp a jdeme na stop. Kombinace turistického města plného taxíků a Němců ochotných zaplatit cokoliv nám trochu komplikuje situaci, ale my jsme vytrvalí. Potíme se zhruba půl hodiny a zastavuje sympaťák, takovej mladej méďa se starým jeepem. Popovezl nás aspoň 10 kilometrů a my jsme rádi, že jsme se hnuli z místa. Vysvětluje, že pak jede někam na kopec do kostela dělat něco pobožnýho. Ok, nevadí, děkujeme i za deset kilásků.

Během chviličky nám v pidivesničce zastavuje černý auto a v něm… německej manželskej pár! 🙂

Ptáme se, jestli jedou směrem do Zugdidi, ano, tam jedou, dokonce prý až do Kutaisi, jen si dají v Zugdidi pauzu. To nám vůbec nevadí, my máme času až až, hlavně že mají klimu a jedou.

Ze začátku konverzujeme, paní umí moc dobře anglicky. Cesta je ale hrozně dlouhá, takže zbytek jí už spíš koukáme z okna a já pozoruju, jak manželka vždy poslušně hlásí že: „zprava dobrý“, „v tunelu krávy nevidím“ atd.

V Zugdidi dáváme avizovanou pauzu na oběd, manželskej pár jde do nějaký nejvíc hogo fogo restaurace ve městě, my se odebíráme do nedalekého bufáče a domlouváme se na srazu za půl hoďky u auta. V bufáči hraje mezi kořenícími přípravky prim svanská sůl, kterou tu používají na vše. Všechno je dobrý a po o si chceme ještě dopřát zmrzlinu, protože po předešlém horském večeru s péřovkou je všudypřítomných 36°C trochu velkej šok.

Kupujeme si dvě ruský celkem za 1 lari… a první vyhazujeme hned, přijde nám žluklá, ten druhý nanuk vyhazujeme o něco později. Nemá to ani oplatku! Nevadí, jsme poučení.

Scházíme se u auta a my si cestou rezervujeme ubytování v Kutaisi přes booking. S manželi se loučíme kousek od centra Kutaisi a šlapeme kopec rozkopanýma silnicema k ubytku. (Mimochodem, nejkrásnější a nejčistší bydlení v penzionu Doors na kopci, můžem doporučit.)

Majitel je sympaťák, v lednici má dokonce víno na košt, na to my slyšíme, takže si k večeři koupený v sámošce nalejváme skleničku a ač je vedro k zalknutí, těšíme se na oddech.

Hotel Doors – 160 Kč za pokoj/noc – skvělý!