Opět nás ani uřvaný děti neprobraly k životu dřív než před desátou. Dneska jsme změnili trasu a vydali se na druhou stranu než obvykle k říčnímu přívozu. 

Přímo u zastávky byla restaurace, kde se všichni děsně cpali, tak jsme vyřešili náš snídaňo/obědový hlad vepřovým a smaženou rejží s kuřetem. Rejže teda nebyla moc povedená, ale alespoň zahnala hlad. A to bylo hlavní. Loďkou jsme se potom svezli do centra, kde mi Jirgen ukázal co objevil během včerejšího rozdělovacího dne. Přesně šlo o Wat Saket, krásnej chrám s vyhlídkou a pak taky famózní pojízdnou kárku kde nám paní s láskou namíchala salko čaj sladkej jak cecík. 

Pro velký úspěch jsme se vydali opět do China town a nejprve jsme si v narvaný restauraci dali vynikající nudle – Jirgen s kachnou, já s krevetovejma knedlíčkama. Za mě zatím nejlepší jídlo. Dnešní den byl trochu speciální, rozhodli jsme se proto vyzkoušet i místní čajovnu a vyhodit si z kopýtka u čínského čaje. Byl moc dobrej a k čaji podávali i několik druhů sušenek k ochutnání. To bylo moc příjemný zastavení, nicméně později se prostor naplnil více skupinkama turistů, tak Jirgen trochu litoval že jsme raději nešli na kafe, protože to pro něj ztrácelo atmosféru.

Kromě příjemných záležitostí jsme ale zvládli vyřešit i něco praktickýho a to koupení SIM ve stánku v Tesco Lotus. 30 GB nás vyšlo na 149 Bahtů (asi 110 Kč) a platnost je omezená jedním měsícem. 

A aby nebylo málo praktických záležitostí, ještě jsme zvládli zkoušku batohu Osprey. Zanedlouho máme totiž dohodnutý sraz ve Vietnamu s naší kámoškou Sentou a jelikož můj batoh Osprey Exos 48 se ukázal být jako tuze nepraktická volba na tak dlouhou cestu, dohodly jsme se že mi doveze nový Osprey Temoest 40 a do Prahy pojede s mým starým nepraktickým obrem. Po zkoušce už mám vybráno, teď už jen vydržet a výměnu zrealizovat 🙂

No a večer měl přijít zážitek dne a sice thajská masáž, na který jsem nikdy v životě ještě nebyla, ale nakonec jsme byli uchozený a absolutně nenaladěný, že jsme upřednostnili večer na pidibalkonku oslavit lehce Jiřana narozeniny lahvinkou místního destilátu o 35 voltech 🙂 Přitom jsme se zvládli spojit s několika našima kámošema v Praze a ujistit se, že o nic zásadního zatím nepřicházíme, neb v jejich životech dle jejich slov se nic zvláštního neděje. 

5. 9. DALŠÍ DEN 

Další den byl ve znamení povinností, kdy jsme dopisovali pilně blog, kterej jsme dlouho zanedbávali – pardon a snažili se naplánovat částečně naše další thajské směřování. Vypadalo to, že se vypravíme na jih omrknout místní ostrovy a užít si přírody. Nicméně, rovnou předběhnu a prozradím, že při večerním popíjení jsme otočili o 180 stupňů, doslova, a vše bylo jinak. Naší další destinací bude Chiang Mai. Město na severu které je oblíbené digitálními nomády.

Odpoledne jsme pak ještě ochutnali skvělou osmaženou „palačinku“ s banánem prolitou salkem. To mi teda chutnalo a moc. 🙂

A večer došlo i na tu včera odpískanou thajskou masáž. Byla jsem celá zpruzelá, celý odpoledne pršelo, my jen něco pořád psali nebo načítali, že jsem prostě nutně potřebovala zažít něco novýho a příjemnýho. Jiřan za žádnou cenu nechtěl jít – taky dobře – měla jsem alespoň dvě hodiny klid 😀

Cesta k salonu trvala přesně pět minut, jelikož hned ob dvě ulice byl jeden salon vedle druhýho. Dle referencí na googlu jsem si vybrala ten, kterej mimochodem explicitně zmiňoval že neprovádí erotický masáže. Ono je totiž pravda, že v těch ostatních sedělo plno pěknejch děvušek a ty asi za příplatek masáž uměly i trochu vytunit…

V mém „ne bonusovém“ salonu jsem si vybrala hodinovou thajskou masáž celého těla za 300 Bahtů. Dostala jsem vodu, roztomilý rákosový bačkůrky a paní masérka mi nejprve umyla v teplý vodě nohy hrozně hezky voňavým peelingem. Pak jsem hupsla opět do bačkor a vyšlápla si dvě patra. Tady už její kolegyně „lámaly“ dříve příchozí zákazníky v jednotlivých kójích oddělených látkovou zástěnou. 

Mně odvedla před jednu z nich a ukázala mi na hromádku oblečení. Oblíkla jsem si tedy plátěný kalhoty a halenu… ale jak to byla univerzální velikost, měla jsem problém. I když jsem si zavázala kalhoty jak nejvíc to bylo možné, hrozně mi padaly. Když mě pani masérka viděla, hihňala se a zkusila to utáhnout, moc rychle ale pochopila že s tim nic nenaděláme a tak se rovnou vrhla na masáž. 

Klasicky se začínalo od nohou a pani mě teda nešetřila, nicméně jsem měla pocit že ví co dělá. Možná jsem se tvářila trochu divně, protože se jednou dokonce zeptala, jestli jsem ok. No já jsem byla, ale ta pani vedle mě zněla že jí něco doopravdy lámou :D. Nicméně když jsem měla citlivě „zohybaný“ nohy, přešlo se na ruce, následně záda a končilo se vsedě. Když ve mě začalo pořádně křupat, pani se náramně chichotala. Já teda nechápu, co bylo tak srandovního :D.

Pocit po byl nicméně famózní a ta drobná žena makala jak fretka celou hodinu, nechápu, jak zmákne masírovat celej den a co když přijdou nějaké tučné exempláře. To musí bejt teprv šichta. Po masáži jsem si opět vzala svůj outdoor ohoz, při placení si vypila teplej rejžovej čaj a poděkovala paní masérce. 

Svoji práci odvedla evidentně velmi dobře, protože moje nasranost byla naprosto tatam a Jiřímu jsem v euforii líčila o co všechno přišel když nešel se mnou.

Večer jsme ještě stihli změnit zítřejší plán, jak jsem už psala výš a usínali jsme tak s alespoň matnou představou co nás zítra čeká.