Líný den v Goris jsem započala velmi dlouhým zdraví prospěšným spánkem, následovalo dohánění restů spojených s blogem až se rychle den přehoupl v odpoledne. Dali jsme si kafíčko na terase (mimochodem, kafe z džezvy mi v Arménii chutná, že jsem se ho naučila bez odmlouvání pít) a k tomu dortík z lednice. Ani jsme nedopili …
Posnídali jsme ořechy s medem, řekli čus panímámě v hostelu a šli se přestěhovat do pokojíčku dál od centra. Cesta vypadala tak všelijak a začínala jsem Jirgena proklínat kam to jdeme… Nicméně když jsme dorazili, uvítala nás hrozně milá mamka a zavedla nás k baráčku v jejich zahradě sousedícímu s domem kde bydlí celá jejch …
Po probuzení jsme začali rovnou balit stan, abychom uvolnili náš stanovací plácek za domem všudypřítomnému domácímu zvířectvu. Než jsme stačili naše cikánské ležení spakovat, přiběhli k nám kluci od sousedů a donesli misku plnou malin a druhej hošík držel v ruce plnej pytlík vlašských ořechů. Snažili jsme se jim názorně ukázat (marně), že naše batohy …
Vstávat se nám vůbec nechtělo, takže jsme se zhruba v deset vyhrabali ze stanu (a zjistili jsme, že padající ořech nám provrtal díru do předsíňky) pozdravili se s Haykem, babuškou i Stiepanem. Vysvětlili jsme jim, že půjdeme na výlet k jezeru a večer se zase vrátíme do stanu. Babuška nám chtěla hned vařit kafe, ale …
Posnídali jsme v hostelu, tentokrát mletý maso s bramborama, chleba, vajíčko na tvrdo. Při loučení s holkama z Filipín mi bylo tak smutno, přeci jen to byl moc příjemný skoro týden v jejich společnosti. Metrem jsme se přesunuli na zastávku maršutek ve směru Vayk, s pomocí místních našli tu správnou a čekali jsme až se …
Vstali jsme velmi pozdě a naordinovali si válecí den. Nespěchali jsme tedy ven a vyladili si náladu shlédnutím několika videí kuchařského umění Jirky Babici :-). Např. Takovej salát s bramborovou zálivkou s jitrnicí, to je masterpiece! Potom jsme si dli k obědu chleba a vyrazili ven. Nejdřív jsme to vzali do údajně nejstarší čtvrti Jerevanu …
S nadšením jsme uvítali, že nám dneska přichystal někdo snídani a naprosto s nadšením jsme si dopřáli (asi) filipínskou slanou verzi. Pro mě nejlepší snídaně. Kuřecí maso s kořením, volský oko, plátky okurky a buď rýži nebo chleba. Dali jsme si jednu chlebovou verzi a jednu rejžovou, navrch jsme ještě k chlebu dostali marmeládu, no …
Ráno jsme předvedli o něco lepší vstávací výkon než předešlý den a kolem půl deváté už jsme se ládovali chlebem s medem, kterej nám dal Vahíd na cestu, chlebem s nedobrym ruskym taveňákem a zapíjeli to čajem. Následoval přesun do jiného hostelu – tenhle už nebyl volný a navíc nás s klikou docela naprudili, takže …
Sice jsme si včera předsevzali, že vstaneme brzo, ale stále se nám to nějak nepodařilo realizovat. Vyhrabali jsme se tedy zhruba v deset z postele a zjistili, že se nám nějak zasekla klika u dveří (naštěstí v otevřeném stavu). Protože se jednalo o dvoupatrový ubytování se spoustou lidí a různých národností, nechtělo se nám nechávat …
Podařilo se nám vstát v relativně rozumnou hodinu a protože Vahídek zrovna nemusel hned ráno nahánět dělníky, dali jsme si společně snídani. Po snídani jsme se sbalili a zamířili k němu do kanceláře, kde nám udělal podrobnou prezentaci o Iránu. Vytiskl nám mapičku, já jsem zapisovala všecky poznámky a on slíbil že obvolá všechny svoje …